Celý život ve vzduchu
Rorýs obecný (Apus apus)
Latinské apus znamená „beznohý“. Rorýs má skutečně velice krátké nožky, které nejsou v letu vůbec patrné. Nedovolují mu kráčivou chůzi nebo poskakování tak typické pro řadu našich malých druhů ptáků, ale jen zavěšení na hrubší kolmé stěny nebo kůru stromů. Rorýsi ale nohy skoro vůbec nepotřebují, prakticky celý život tráví ve vzduchu a jako jediní ptáci dokážou v letu i spát.
Jeho spánek probíhá v jakýchsi krátkých úsecích. Vystoupá do výšky až 1 km (do této výšky létají například vyhlídkové balony) a po dobu klesání na několik minut spí a odpočívá. Upadá do mikrospánku, ve kterém je jedna polovina mozku nečinná, ale druhá kontroluje jeho pohyb a okolí.
Hledáme-li dokonalého letce, pak jsme jej našli. Rorýs tráví většinu života ve vzduchu a při aktivním letu dosahuje rychlosti 90 – 200 km/hod. Je nejrychlejší z našich ptáků. Udává se, že mladí rorýsi se po vylétnutí z hnízda celé 2 roky nedotknou země. Ve vzduchu loví potravu, koupou se v dešti, spí a dokonce se na obloze i milují. Po dvou letech si pohlavně dospělí ptáci najdou svého druha či družku a začnou stavět hnízdo z materiálu, který pochytají ve vzduchu (peříčka, stébla, srst). Samička a sameček tvoří věrný pár na celý život.
Tento obratný vzduchoplavec původně obýval nepřístupné skalní stěny, před více než sto lety se však téměř bez výjimky přestěhoval do blízkosti člověka. Hnízdí zejména na vyšších stavbách, např. věžích kostelů, panelové domy nevyjímaje. Hnízda si staví v nejrůznějších dutinách (často např. skuliny ve zdech, ventilační průduchy, temná zákoutí mezi trámy apod.) Každý rok hnízdí na stejném místě.
Budka pro rorýse
se vyznačuje především podélně umístěným vletovým otvorem (je oválný o šířce cca 7 cm a výšce 3,5 cm) – rorýsi mají široká křídla, takovýmto otvorem se jim lépe vletuje.
Budka byla vyvěšena pod okraj střechy nejvyššího pavilonu školy. Pro sledování života rorýsů je budka osazena kamerou, jejíž obraz je přenášen na web projektu http://ipep.gymcheb.cz/.
Letní hosté
Rorýs obecný je přísně tažný druh. Zimuje v tropických oblastech Afriky jižně od Sahary. K nám se vydává na pouhé 3 měsíce, aby tu vyvedl mladé. Zůstává u nás nejkratší dobu ze všech tažných ptáků.
Přilétají až na přelomu dubna a května a už během několik dnů začínají hnízdit. Nejčastěji snáší 2 – 3 čistě bílá vajíčka, na nichž střídavě sedí oba rodiče (18 – 20 dnů). Za chladných dnů a v noci snůšku zahřívají oba rodiče současně. Protože jsou rorýsi potravně velmi závislí na průběhu počasí, musí při špatném počasí lovit daleko od svých hnízdišť. Naštěstí jsou na to mláďata uzpůsobena. Dokáží vydržet bez potravy velmi dlouho, aniž by to narušilo jejich vývoj.
V období hladu jsou mláďata schopná utlumit metabolismus a snížit tělesnou teplotu a přečkat tak dokonce dva až tři týdny. Počet vdechů se jim sníží ze 40 až na 10 za minutu a jejich tělesná teplota je třeba jen o 2 – 3 stupně vyšší než okolní vzduch.
Odlétají již koncem července nebo počátkem srpna, kdy zmizí většina ptáků včetně vyvedených mláďat, a později spatříme jen jednotlivé opozdilce či ptáky protahující přes naše území ze severněji položených hnízdišť. Důvody tak časného tahu nejsou zatím přesně známé, protože létajícího hmyzu a drobných pavoučků unášených vzduchem (tzv. aeroplankton), což je hlavní potrava rorýsů, je během srpna ještě dostatek, takže hlad jim určitě nehrozí. Přesto většina rorýsů odletí „v termínu“ bez ohledu na stávající počasí.
Zdroj: http://5kg.sweb.cz/ptaci/rorys-obecny_10.jpg
Rozpětí srpovitých křídel štíhlých rorýsů je 40 – 44 cm. Celé jejich tělíčko je tmavě hnědé až černé, jen brada je světlejší krémová.
V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsí tělo je dokonale aerodynamické, křídlo je úzké a dlouhé. Letky jsou o poznání tvrdší než u jiných ptáků, takže bez problémů vydrží téměř neustálé mávání, za které jsou zodpovědné létací svaly. A ty jsou díky speciálním fyziologickým adaptacím téměř neunavitelné. Denně rorýs uletí svých 1000 kilometrů, což je víc než vzdálenost z Chebu do Paříže.
Rorýs obecný je podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněn jako druh ohrožený.
