Nízký stálezelený polokeř z čeledi toješťovitých (Apocynaceae) s lesklými kožovitými tmavozelenými listy; kvete od března do června modrými pětičetnými květy vyrůstajícími jednotlivě v paždí listů. Roste roztroušeně v lesích a na zarostlých skálách, zejména ve vyšších polohách, často se pěstuje (zejména na hřbitovech) a běžně zplaňuje. Je mírně jedovatý. Dříve byl používán v lidové medicíně proti kašli, zánětům a krvácení, snižuje krevní tlak, pomáhá i při cukrovce a potlačuje nádorové bujení. V květomluvě znamená „Stále se jen krášlíš, láska naše však uvadá“.