POZOROVÁNÍ (NE)OPAKOVATELNÉHO ŽIVOTA PŘÍRODY

Každý rok se v přírodě opakuje mnoho jevů. Stromy kvetou a mají plody, listnatým stromům každé jaro narostou nové listy a na podzim zase opadají, stěhovaví ptáci přilétají a odlétají atd. V tomto tzv. fenologickém kalendáři se dozvíte, co se v okolní přírodě děje v jednotlivých měsících celého roku.

Zdroj: http://www.mergus.be/wp-content/uploads/2011/03/Kraanvogels-foto-Danny-Roobaert.jpg

Fenologie je nauka zabývající se studiem časového průběhu opakovaně (cyklicky) se opakujících životních projevů – fenologických fází rostlin a živočichů.

Vědy zabývající se fenologií jsou

• Fenoklimatologie se zabývá klimatickou charakteristikou daného místa na základě fenologických údajů.
• Fenoekologie je nauka o vlivu prostředí na nástup a trvání fenologických fází.
• Mikrofenologie studuje časový průběh mikromorfologických změn organizmů v omezeném prostoru ve vztahu k meteorologickým činitelům a zkoumá také nástup jednotlivých etap tvorby významných orgánů rostliny (tzv. organogenese) z hlediska produkce, rostlinné hmoty a výnosů polních plodin.
• Fenometrie měří přírůstky rostlinných orgánů v závislosti na průběhu povětrnostních činitelů.

Fenologickou fází (fenofází) rozumíme dobře rozeznatelný a zpravidla každoročně se opakující projev vývoje sledovaných rostlin. Asi nejvýraznější je doba vzejití semen, nástup olistění, kvetení, plození (dozrávání plodů) a opad listů. S fenofázemi často souvisí i jména měsíců – květen (kvetení), červen (červené třešně), listopad (padání listí) apod.

Srovnávat lze fenologii rostlin týchž či různých druhů nejlépe rostoucích vedle sebe, a to i stejně zastíněných. Pakliže máme dvě rostliny rostoucí v jiných místech zahrady, už může být obtížné dělat závěry o jejich kvetení – mikroklima a snad i půdní podmínky rostoucí rostliny mohou odlišovat a vývoj jejich orgánů během roku se tak proto může také lišit.

V úvahu přicházejí i anomálie.

Reflorescencí rozumíme opakované kvetení během jednoho vegetačního období. Suché léto napodobí zimu a teplý podzim s jarní délkou dne některé rostliny dovede zmást, že třeba ještě jednou vykvetou právě na podzim.

Remontace je schopnost rostliny opakovaně kvést (popř. i plodit) během jednoho vegetačního období. Známé jsou třeba remontující růže (lambertianky).

Náš školní fenologický kalendář dělí roční cyklus do dvanácti měsíčních období, čímž se periodickým procesům v přírodě přibližuje mnohem víc než tradiční kalendář se čtyřmi ročními obdobími.

Znalosti fenologie a přírodní kalendář představují důležitou pomůcku nejen pro zemědělce, pro zahradníky nebo včelaře (k plánování včelařských operací – vkládání mezistěn, chov matek, vytáčení atd.), ale například i pro alergiky, resp. jejich lékaře,kteří díky tzv. pylovému kalendáři mohou upravit vhodnou dobu pro podávání vakcín či tlumících protialergických léků (tzv.antihistaminik) svým pacientům apod.

Platí jistá obecná fenologická pravidla. Například do teplejších oblastí přichází jaro (vlastně jen současná fenofáze určitých druhů) dříve a trvá déle než v oblastech chladnějších, naopak podzim a zima přichází do chladnějších oblastí dříve než do těch teplejších. Zastíněné polohy se chovají jako polohy chladnější a vlhčí (platí pro zahrady).

Na vývoji vegetace se podílí řada faktorů jako jsou: doba sněhové pokrývky, množství slunečných, teplých a suchých či naopak vlhkých a chladných dní. Každý teplý den vývoj vegetace urychluje, každý jarní den se sněhovou pokrývkou vegetaci opožďuje.

Globální oteplování má vliv na množství srážek, počet dní se sněhovou pokrývkou, množství slunečního tepla za rok.

Díky získaným fenologickým údajům je možno meziročně srovnávat např. vývoj vegetace.

Záznamy z přírodního kalendáře dovolují také pěkně porovnat průběh počasí v jednotlivých letech.

_____________________________________________________

Na tvorbě fenologického kalendáře se významně podíleli:

(řazeno v abecedním sledu) RNDr. Jiří Brabec – botanika, Ing. Dětmar Jager – ornitologie, Mgr. Radka Králová – editor, RNDr. Eva Martínková – botanika a mykologie, Jiří Mařík – herpetologie a batrachologie, Mgr. Zdenka Váchová – editor, Mgr. Daniela Zemková – výtvarné řešení.

Spojitosti s fenologií lze nalézt i v lidových pranostikách, které vycházejí z dlouhodobých pozorování přírody:

• leden

Leden jasný, roček krásný.

• únor

Únor bílý, pole sílí.

• březen

Březen – za kamna vlezem.

• duben

Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

• květen

Studený máj – v stodole ráj.

• červen

Červen mokrý a studený – bývají žně vždy skaženy.

• červenec

Když dne ubývá, horka přibývá.

• srpen

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

• září

Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří.

• říjen

Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.

• listopad

Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.

• prosinec

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Zdroj:
http://api.ning.com/files/Lv22YbhL9zSoUEAdz4H-ceVm1kxU*yvIRFv-mSZNmysUXnngztGI0paFG4D8SDJsggOWyuxeUIcBQDVXVSFr3At*MpbUrfJu/kalendvelaskfenologick.GIF

Zdroj: http://mojedilo.ireceptar.cz/navody/planovani-zahrady-podle-fenologie/planovani-uvodni.jpg

Zdroj: http://www.biosad.cz/images/bbch/bbch_jabl_vse.jpg

Horologium Florae

Květinové hodiny         Horologium Flore              Blumenuhr

Zdroj: http://timeinventorskabinet.org/wiki/lib/exe/fetch.php/flowerclock/linnaeusclocklg.jpg