Zdroj: http://vuste-envis.eu/kompas.jpg
(větrná*) či kompasová růžice též hvězdný kříž)je grafické znázornění směrů světových stran.
Růžice vyznačuje hlavní světové strany
- sever N (nord)
- jih S (south)
- východ E (east)
- západ W (west).
*) Větrná růžice proto, že při námořní plavbě nejčastěji slouží pro určování směru větru.
Někdy také vedlejší světové strany
- severovýchod NE (northeast)
- jihovýchod SE (southeast)
- jihozápad SW (southwest)
- severozápad NW (northwest).
Zdroj: http://thumbs.dreamstime.com/thumb_430/1250760114nl7608.jpg
Kompasová růžice obsahuje stupnici od 1° do 360°. Slouží k odečítáníazimutu, který je zjišťován pomocí této stupnice a který se odečítá od severu po směru hodinových ručiček. Například severovýchodní vítr odpovídá 45°, severozápadní odpovídá 315° apod.
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Kompas_Sofia.JPG
Čtyřramenná větrná růžice (hvězdný kříž) v kruhu je symbolem Severoatlantické aliance nebo také výrobce čokoládovýchcukrovinek Orion. Osmiramenná růžice se objevuje na symbolech Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NATO_flag.svg
Zdroj: http://www.impuls.cz/data/photo/22848.jpg
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_World_Meteorological_Organization.svg
Souřadnice, vzdálenosti a výšky na Zemi
Ač se může zdát, že změřit vzdálenost či určit polohu nebo nadmořskou výšku je velmi snadné, opak je pravdou.
Určování zeměpisných souřadnic
Země má nepravidelný tvar, který se jen vzdáleně blíží kouli. Nejlépe tvar Země vystihuje těleso zvané geoid, které je bohužel rovněž nepravidelné a k určování souřadnic se tedy nehodí. Při praktických výpočtech se tedy geoid nahrazuje rotačním elipsoidem, jenž je sice méně přesný ale matematicky popsatelný.
Zdroj: http://www.math.hmc.edu/~gu/curves_and_surfaces/surfaces/ellipsoid.gif
Vhodných elipsoidů existuje celá řada, v současnosti je u nás nejvyužívanější systém WGS 84, podle nějž určuje souřadnice i většina navigací GPS. Rovníkový poloměr elipsoidu WGS 84 je 6378,134 km, polární poloměr je asi o 21,3 km menší.
Místo, na němž se nachází směrová růžice, má následujícígeografické souřadnice:
50°04´35,4″ severní šířky
12°21´46,1″ východní délky
Zdroj: http://web.quick.cz/aalerej/delka%20sirka.JPG
Zdroj: http://files.epo-team.cz/200000270-aaf55acb18/zemekoule.jpg
Měření vzdáleností
Použijeme-li k výpočtu vzdáleností elipsoid (na místo méně přesné koule či nepravidelného geoidu), musíme vždy počítat s určitou odchylkou od skutečnosti. Pokud chceme získat vzdálenost pozemní, je chyba ještě zvětšena nerovnostmi zemského povrchu.
Při využití elipsoidu WGS 84 lze spočítat vzdušné vzdálenosti středu směrové růžice od vybraných zajímavých bodů a jejich azimuty:
- Rolandova Kašna na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 0,63 km, azimut 67°
- hala vlakového nádraží v Chebu 1,3 km, azimut 101°
- vysílač na Zelené hoře 4,0 km, azimut 259°
- staré náměstí v Sokolově 22,9 km, azimut 59°
- Vřídlo v Karlových Varech 40,6 km, azimut 66°
- Václavské náměstí v Praze 148 km, azimut 89°
- nejkratší vzdálenost k rovníku 5549 km, azimut 180°
- severní pól 4453 km, azimut 0°
- jižní pól 15551 km, azimut 180°
Nadmořská výška
Při určení nadmořské výšky hraje klíčovou roli stanovení nulové hladiny, která většinou vychází z výšky hladiny světového oceánu. V různých dobách i částech světa se používaly úrovně různých moří či oceánů. Na území ČR se až do poloviny 20. století nadmořské výšky určovaly podle Jaderského moře, již přes 50 let měříme dle moře Baltského. Nadmořské výšky v baltském systému jsou o necelý půlmetr nižší než v jaderském. V současnosti probíhají snahy o celosvětové sjednocení systémů nadmořských výšek na základě družicových měření.
Nadmořská výška směrové růžice je 459 m n.m.
Pro srovnání uvádíme další nadmořské výšky:
- Rolandova kašna na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 457 m n.m.
- hladina Ohře v areálu Krajinky 437 m n.m.
- vstup do vlakového nádraží 465 m n.m.
- vrchol Zelené hory 637 m n.m.
- vrchol Komorní hůrky 503 m n.m.